Reference

DXpedition report: Using Mastrant ropes

For the 3W6C DXpedition in April 2010 we used 2mm and 3mm line from Mastrant as antenna guy lines. Both types are very easy to handle. In terms of strength and stability, the 2mm line was sufficient for most of the masts and antennas. The only drawback was that they are somewhat too thin and the 3mm line is easier to work with. When knots appeared, these were relatively easy to undo because the line did not knot up if there was any tension. On the other hand, if we intentionally made a knot, it would stay there reliably but was able to be loosened later on.

We agree with your recommendation to preferably use only 3mm line.

We used the remaining line at the end of the DXpedition to securely pack our equipment and shipping cartons. In this case, the 2mm line was more suitable. And for many other purposes the line came in quite useful. In such a situation you must often improvise quite a lot and you don’t always have the best suited line on hand. Mastrant line can be applied almost universally. 

Once again, many thanks for the generous discount.

The 3W6C DXpedition Team

3W6C DXpedition Homepage

Po dvou letech, kdy jsem měl ukotven příhradový stožár o výšce cca 16m ocelovým lanem 4 a 6mm jsem se pod tlakem reklamy rozhodl vyzkoušet tolik populární lano Mastrant. Objednal jsem 100m cívku Mastrant P6 včetně příslušenství. Do zimy jsem stačil nahradit pouze lana na kotvení nejvyšší části. Ale i to stačilo, abych si mohl udělat svůj názor na tyto výrobky. A jaký je? Velmi dobrý, lano má perfektní vlastnosti, zvláště tady na Vysočině v "drsných" podmínkách hi, perfektně se s ním pracuje (celé jsem to dělal bez problémů sám, což s ocelovým lanem stejného průřezu již nejde) a velmi mě překvapila kvalita zpracování kovových doplňků (očnice, karabiny, svorky, napínáky oko-oko atp.). Rozhodně se vyplatí připlatit a tyto veledůležité prvky koupit originální a ne za pár korun někde v Baumaxu. Na jaře nahradím i ostatní ocelová kotvící lana lanem Mastrant. Celkový dojem je velmi dobrý a rovněž uvažuji o využití lan pro kotvení vertikálu na letní dovolené.

Ing. Ivan Vávra, OK1MMN, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

V článku [1] jsem zmínil nové možnosti kotvení vertikálů a stožárů moderními lany Mastrant – viz odkaz [2], a též jsem napsal, že zatím s těmito lany nemám osobní zkušenost. Od té doby jsem měl možnost používat během víc než jednoho roku lano Mastrant o průměru 4 mm; kotvil jsem s ním stožár 14 m vysoký a další pomocná zařízení na zdvíhání stožárů. Stavba uvedeného stožáru je popsána v článku [3].

Stručný popis stožáru a způsobu jeho kotvení

Lano Mastrant P představuje standardní, podle údajů distributora velmi kvalitní lano pro kotvení stožárů a dalších vertikálních konstrukcí. Označení P znamená, že lano je vyrobeno z polyesterových vláken. Z hlediska zejména mechanických parametrů, jsou k dispozici také lana Mastrant D, jejichž jádro je spleteno z vláken z moderního materiálu Dineema; jejich pevnost je prakticky dvojnásobná oproti lanům Mastrant P, jsou ale bohužel výrazně dražší. O dalších materiálech z takového pomyslného žebříčku pevnosti asi nemá smysl pro běžná využití uvažovat, i když jsou k dispozici rovněž.

Lano Mastrant P jsem použil pro kotvení dvou horních pater vojenského stožáru. Spodní patro pak bylo kotveno ocelovými lany bez izolátorů. Jedná se o 14metrový příhradový trojboký výsuvný stožár o hmotnosti asi 130 kg s ručním řetězovým rotátorem a řetězo-lanovým vysouváním dílů. Stožár jsem zakoupil z vojenských přebytků a manuál k němu si můžete stáhnout na odkazu [4]. V ČR je mezi radioamatéry poměrně rozšířen – jeho rozměry a hmotnost jsou zhruba na hranici toho, co lze dovést na velkém přívěsném vozíku nebo v dodávce a postavit na zahrádce u rodinného domku nebo chalupy; samozřejmě také toho, co snesou sousedé a stavební odbor, kterému není taková „stavba“ ohlášena. Výhodou je i možnost zasunutí stožáru na délku asi 5,5 m. Na rozdíl od způsobu stavby popsané ve [3] jsem zvolil vztyčování stožáru „pomocí jednoho člověka“, tedy mne, i když v praxi jsem se bez alespoň jednoho pomocníka neobešel. Stožár byl z důvodu příčné stability při zdvíhání kotven do čtyř stran (ve spodním patře), což vyžadovalo výrobu jednoho kotvícího lana ve tvaru “Y“ pro jeho uchycení na trojbokém stožáru (viz obr. 1). 

Obr. 1. Zdvihání stožáru s detailem kotvícího lana ve tvaru “Y“